Skřítkovy vylomeniny

Babička mi často vypravovala, co dokáží skřítkové. Skřítek není zlý, ale nedá si od nikoho nic líbit.
To jednou v Jesenici u Lukášků mu nedala mladá selka v sobotu o posvícení koláč.proto jí potom skřítek posvícenskou neděli jak se patří osolil. Nejdřív ji ráno polekal. Když šla za úsvitu s děvečkou dojit do chléva, stály tam všechny krávy místo na zemi vzhůru nohama na stropě. Selka tím poděšena běžela s děvečkou pro hospodáře, Lukáška. Když pak ten do chléva přišel, stály krávy zase docela pořádně u svých žlabů a přežvykovaly.Lukášek se proto na Lukášku dopálil:
"Copak jsem nějaký blázen?"
Huboval, že ho sem docela zbytečně vedla. Lukáška se dušovala, že krávy prve skutečně stály na stropě, a za svědka si brala děvečku.
"Že jsi, ženská, zapomněla s koláčem na skřítka?"
Vzpomněl si Lukášek.
"To leknutí jsi měla za to!"
Selka se rozdurdila, proč by měla častovat nějakého skřítka? Nebude přece krmit kdejakého darmojeda, říkala vzdorovitě, ale brzy toho velice litovala. Když před polednem musela pro něco na sroubek, kde měli sýpku, viděla, že je něco na podlážce smíchané do jedné hromady. Hrách, pšenice, čočka, lněné semeno, proso, vše v jedné kupě. Lomila rukama, naříkala, kdo jen tohle způsobil. Když to pověděla hospodáři, ten se velice rozhněval:
"Copak jsem ti ráno nepovídal, že na skřítka zapomínáš?" zlobil se."Dej mu patřičný posvícenský koláč a uvidíš, že bude zase dobře. Jinak budeme mít při obědě v jitrnicích třeba řezanku."
Selka Lukášková poslechla, pro skřítka pohodila v komoře makový skládanec a měla pokoj. Když druhého dne ráno zašla na sroubek, byla promíchaná kupa ta tam a každé zrnko se nacházelo na své zvláštní hromádce. Ale Lukášková měla posvícení zkažené. Skřítek jí nahnal, že potom už ze strachu nevyšla.

Zavřít okno